Ty jsi věděla, že na 18timěsíční kontrole broučka tě čekají otázky, které mohou odhalit první signály poruchy autistického spektra? Já teda ne. Když jsem na roční kontrole našeho syna dostala do ruky dotazník, byla jsem lehce zaskočená.
Takhle to na mě vybalit při běžné kontrole… Vážení, měření, hlavička, koukneme na zoubky, na kulky a jde se domů, že? No, a pak tě čeká vyplnit dotazník o dvaceti otázkách. Otázky jsou celkem jasné a jednoduché, odpovědi ještě víc – ANO/NE. Například: „Ukazuje dítě prstem na předměty zájmu?“ NEBO „Leze vaše dítě rádo na předměty?“ – jo, leze a já mám z toho infarktové stavy!
No, nebudu ti lhát, jsou to otázky, u kterých zprvu nevíš, jaká odpověď je vlastně správná?
Například otázka: „Měli jste někdy obavy, že Vaše dítě neslyší?“ NE ASI! Jako prvorodiče jsme dítě chodili pořád poslouchat, zda dýchá a když začalo otáček hlavičku, neustále jsme tleskali, štěrkali a volali na něj, zda se otočí za zvukem. Protože prostě to tak je. Máš strach o každý prd.
Inu, ale co s tím testem, že? Co když ho vyplním podle pravdy a ono nám pak vyjde, že je „něco špatně„.
Některý pediatr ti tento dotazník dá předem a poprosí tě o jeho vyplnění v klidu domova (ale samozřejmě až těsně před kontrolou a dosaženého věku 18ti měsíců). Je jasné, že když jsi doma, zapneš strejdu Googla a hle!, hned několik tipů a správných odpovědí pro tvůj test. Vyřešeno, napráskáš to tam a je to, no ni?
Jenže… co když? Co když jsi něco přehlédla a vyplnění „švindlem“ se tobě (ani tvé rodině) nemusí vyplatit.
Věděli jste, že v roce 2010 pojišťovna VZP uvedla 1 040 dětí s diagnózou poruchy autistického spektra? Horší je, že o šest let později to byl téměř dvojnásobek.
Prosím, nehledej zbytečně!
Můžeš být klidná, každý normální pediatr ví, že ne všechno je jen černé nebo bílé. Vyhodnotí dotazník spolu s celkovým chováním dítěte, které má přímo v ordinaci. Přikládá i na tvůj pocit a zkušenosti se svým dítětem. Při zcela negativním výsledku se nic neděje a je to za vámi. V první „rizikové skupině“ dostaneš doporučení na různá cvičení a aktivity, které by mohly pomoci, a za několik měsíců si testy zopakujete.
V případě „vyšších skupin“ rizik jsou na řadě další diagnostické vyšetření.
Tenhle text tě určitě nemá vyděsit k smrti a zapříčinit další hledání na všech MAMA diskuzích. Naopak, měl by tě připravit na to, co tě možná brzy čeká, a díky tomu být klidná. Ono, poruchy autistického spektra nejsou žádná legrace a je navýsost skvělá možnost podchytit je v ranném stádiu.
Co to vlastně je autismus? Jedná se o poruchu mentálního vývoje, a je to vrozená porucha některé z mnoha mozkových funkcí. Tiché a nenápadné signály lze vysledovat již v batolecím věku, a proto onen dotazník. Dítě je totiž značně ovlivněno touto poruchou hned na několika úrovních. Jak ve své fantazii, komunikaci nebo sociálním kontaktu.
Jako máma vnitřně jistě víš, jak tvé dítě na tom je. Nebo alespoň tušíš. Můžu ti tady sepsat signály, které by ti s tím mohly pomoci. Ale zároveň chci apelovat na toto – prosím, nehledej zbytečně. Můžeš si totiž vsugerovat něco, co tam není a zbytečně stresovat nejen sebe, ale i své děťátko. Přece jen jsou to naše zrcadla a pěkně nám nastavují obraz sebe sama. Proto ho zbytečně neděs a nesleduj přespříliš.
-
Socializace
První známky můžeš postřehnout už od 6-9 měsíců věku svého miminka. Jedná se o úsměvy, oční kontakt, dotyky.
Právě proto je zde otázka ohledně sluchu dítěte, protože se mnohdy rodiče domnívají, že je dítě neslyšící. Nereaguje na hlasy, nedívá se do očí. Nejeví zájem o kolektiv.
-
Komunikace
A to jak verbální i neverbální. Autistické děti málo využívají gesta (žádné pápá, táák jsem velká, paci paci apod.), na nic neukazují. S tím později souvisí řeč, která většinou dorazí velice pozdě a ve velmi omezené slovní zásobě. -
Stereotypní pohyby (Stimming)
Děti s poruchou autistického spektra potřebují vyrovnat přetížení smyslů (rozuměj radost, vzrušení, vztek = emoce) a to vede ke stále opakujícím se pohybům. Je to nejčastěji zavírání a otevírání pěstiček, bouchání hlavou o cokoli (zeď, nábytek, podlaha).
-
Chůze po špičkách
Všechny děti sem tam chodí po špičkách, ale v případě poruchy autistického spektra se jedná o jinou míru. Trvá to dlouho a je to cca 90% chůze - pokud se bavíme o batolecím věku. Později tato chůze vymizí.
-
Křik
Autistické děti na jakékoli nepohodlí reagují extrémním křikem. Ano, určitě sis teď vzpomněla na své dítě, když mu vezmeš ovladač od televize, jak brečí a křičí. Opět tě chci upozornit na zachování klidu. Zde se jedná o opravdu velký křik a pláč, ať se jedná o špatný hrnek, nesprávné tričko, jiné jídlo, spadlý příbor... prostě prkotiny, které by za normálních okolností děti neřešily. V tomto případě to spustí lavinu.
-
Závislost na určitých jídlech, materiálech apod. - nesnášenlivost změn
Jak vidíš, všechno je provázané. Autistické děti mají problémy se změnami. S tím souvisí například jídlo. Těžko snášejí jiná/nová jídla, než na která jsou zvyklá. A to třeba i tvar krájení, textura, vůně, barva. Platí to i pro oblečení - barvy, textil, střih. To všechno je zásadní problém.
Všechno má svá řešení a svůj čas
Ještě jednou chci zopakovat, že tento článek neslouží k tomu, aby tě vystrašil a nutil tě teď dítěti vařit každý den špagety na sto způsobů, aby si zjistila, jak jste na tom. Ne, slouží k tomu, aby tě informoval a připravil na všechno, co tě čeká. Navíc, pokud tyhle informace hledáš z jakéhokoliv důvodů, a máš jen třeba trošku podezření, že se něco děje, budu ráda, když ti tenhle článek aspoň trošku pomůže.
Zde si můžeš kliknout na stránky Rané intervence pro rodiny na území ČR, která je zdarma. Dozvíš se tam bližší informace a formy pomoci.
Každopádně dotazník vyplň dle pravdivosti a ne dle pana Googla, počkej si na 18. měsíc svého prcka a nestresuj se.
Všechno má svá řešení a svůj čas.
Tvá M.
Jsem Vaší průvodkyní na cestě k pohodovému mateřství.
Každé nastávající I čerstvé mámě dopřeji všechny důležité informace uceleně a srozumitelně a budu Vaším pomocníkem při tvorbě domácí pohody.