Rozhodl jsem se trošku zavzpomínat a přetočit se v čase. Nebojte, nebude řeč o početí našeho miminka, ani Vám neprozradím mé know-how o správných pozicích, sklonu, přítlaku, době trvání aktu apod., jak si tak úžasného syna, co máme doma, vyrobit. Před asi 16 měsíci se odehrávalo obyčejné nudné všední úterý, já v práci trávím oběd jako online podpora na chatu webových stránek jednoho obchodu, odmítám další žádosti o gay-sex, zasílání nahých fotek či dotaz, jak velký penis se vleze do ventilátoru, aby se zákazník zároveň neporanil, prostě normálka…
V tom mi zvoní telefon a Má nebeská mě zoufalým hlasem zpravuje o tom, že jí z poslední předporodní kontroly musí už rovnou přeposlat do nemocnice. Náš lord má totiž kolísavé výsledky, tlak apod. Dovolí ji alespoň si ještě domů skočit pro tašku s přichystanými věcmi.
Všeho nechám, startuju náš veterán značky Ford Focus ročníku 99´ a za 20 minut se scházíme doma. V podstatě mlčky, smutní, zklamaní z těchto komplikací, protože si vše předem krásně a dlouho plánujeme narůžovo, a ono ejhle… Brečíme jak želvy, oba dva, pořád a pořád. Zpětně si říkám, že se vlastně nic extra velkého nestalo, ale asi to uvědomění si, že od příště už budeme doma tři…
Manželku odvezu do nemocnice, oba už zase na sílu zadržujeme další záchvat. Jedu domů, abych se postaral o všechen ten dobytek (mám na mysli jednoho 13kilogramového pejska). Po zbytek dne hltám na telefonu průběžné informace o dalších a dalších vyšetřeních se závěrem = příštího dne se má náš uzlíček štěstí narodit
Další den se nám narodí syn!
Spal jsem docela v pohodě, s tím já nemám nikdy problém. Probudil jsem se však do slunečného a větrného zimního dne s takovým zvláštním chvěním, přirovnal bych to asi k návštěvě zubaře. Tedy obavy a respekt před tím, co přijde, jak to proběhne a kolik času to celé asi zabere. Čím více se blížím porodnici, nervozita stoupá.
Po ranním příchodu do porodního boxu, kde se má tato akce odehrávat, vidím zmatek a pobíhající doktory. Maličký nenarozený má špatný puls a musejí mu ihned vypustit bazén (prasknout vodu), jelikož se kazí placenta. Asi už tam chlapec byl příliš dlouho. Dodnes máme podezření, že nám gynekologové špatně spočítali termín o 2 týdny. Takže se vše připravuje na císařský nožík. Nakonec se děťátko nahodilo a je vše prý v pořádku. Takže planý poplach a zřejmě vše půjde přirozeně.
Sedím vedle ní, povídáme si a Má milovaná odpočívá a nabírá potřebné síly na další dění. Já si mám mezitím alespoň možnost přečíst noviny. Přinesl jsem jako překvapení na MP3 poslední album Pink – naše dost oblíbená interpretka (mimochodem to poslední CD fakt nestojí za nic). Ale časomíra jednotlivých písniček nám slouží pro počítání délky a rozestupů mezi jednotlivými koncentrakcemi.
K našemu překvapení zjišťujeme, že se vše podezřele urychluje a nabírá na intenzitě. Raději jdu pro asistentku, ať To vše zkontroluje a vidí, že se může jít na věc. Synek už totiž klepal doslova na dveře. Jsem tedy rád, že mi s porodem místní profíci a doktoři pomohou… Sám si na to zatím netroufám – jednak jsem zatím rodil jen štěňata Yorkšírů a jednak z těch dvou mláďat přežila jen matka-samice, takže nic moc úspěšnost…
Vše se neskutečně rychle seběhlo a nám oběma asi ani nedochází, že se jde rodit. Oba se na sebe díváme, že jako Toto je fakt už ono? Bez nějakých úvodů, proslovů, fontánek? Neskutečné! Mám pocit, že samotný akt trval v rámci několika jednotek minut (trošku mi to připomíná to početí… ale my tady v razovite Ostravě nemáme moc času, že jo…). Má čarokrásná asi 3x silně zabrala a bez jejího jediného heknutí je malý Mitrenga Junior na světě. Nikdy jsem nepochyboval, že to má skvělá žena zvládne. Je to úžasný pocit, být táta. Ta pyšnost, pocit úlevy, že vše proběhlo relativně hladce.
Je úžasný pocit, být táta.
Pokorně děkuji štěstí, osudu, vesmíru, ale hlavně Mirečce, že se na tuto událost tak poctivě připravovala, a proto nikoho z nás teď už Tří toho dne na porodním sále tedy dlouho netrápila.
Závěrem pár tipů a postřehů pro odvážné vikingy, mezi které se samozřejmě řadím:
- Dostal jsem od jednoho magického člověka s nadpřirozenými schopnostmi (hned poznal, že je manželka březí a také dokázal předběhnout doktory a s jistotou uhodnout pohlaví děťátka) radu, ať raději nejsem u porodu přítomný, že po intimní stránce to už nikdy nebude stejné, ale horší s nějakou pachutí. Omyl! Nic se nezměnilo a chci apelovat, ať tam s těmi Vašimi drsnými holkami jste. Už jen proto jí občas něco podat, rozesmát, přijít na trošku jiné myšlenky. Jedině v případě, že asi zkolabujete a bude potřeba Vás křísit a tím pádem zdržovat zdravotnický personál, snad raději zůstaňte za dveřmi.
- Trošku souvisí s bodem číslo jedna. Stůjte manželce u hlavy, ne u jejich nohou. Dle mého názoru není potřeba sledovat úplně vše. Nedejbože si průběh snad fotit a natáčet či živě streamovat na FCBook…
- Byl jsem předem rozhodnutý si pupeční šňůru sám nestříhat. Prostě jsem o to nestál, nemusím mít všechno. Na druhou stranu – v seriálu Vikingové (nebojte, žádný spoiler nebude) si hlavní postava Ragnar při jednom porodu sám pupeční šňůru odhryzne a vyflusne pryč. To by v Městské nemocnici Ostrava čuměli. Takže inspirace do budoucna?
Jsem Vaší průvodkyní na cestě k pohodovému mateřství.
Každé nastávající I čerstvé mámě dopřeji všechny důležité informace uceleně a srozumitelně a budu Vaším pomocníkem při tvorbě domácí pohody.