Sedíš na posteli, v nohou máš položený ten malý uzlíček. Spí.
Měla jsi ho na prsu. Na svém prsu…a fakt z něj teče mléko! Zkusíš to znovu. Zmáčkneš bradavku a vykápne bílé mlezivo. Jak to asi chutná? Mám to olíznout? Hmmm…nic zajímavého. Trošku nasládlé.
OK, spí.
Tak krásně voní. Chtěla bych ho hned teď zase pomuchlat. Zkusím se jít vysprchovat.
Dojdeš ke sprše…pro jistotu se vrátíš a podíváš se, jestli ještě spinká. Spí, nahneš se blíže. Dýchá. Uff.
Vrátíš se do sprchy, pustíš na sebe vodu. Teče ti po tváři, zavíráš oči.
Omýváš se vodou a přejedeš si po břiše. Heh, je takové…jakoby nebylo tvoje. Prázdné. Vyfouknutý balónek.
Hned se ti vrátí vzpomínka z porodu. Ten úlevný pocit, vyklouzlo z tebe teplé a mokré štěstí.
Ta úleva…
To teplo.
Tak heboučká, voňavá kůže. Jako čerstvá broskev.
Zastavíš vodu. Posloucháš…ne, nepláče.
Rychle se osušíš, hodíš na sebe čistou košili a vrátíš se do postele. Pořád spí.
Zkontroluješ telefon, pro jistotu si uděláš další foto. Projedeš si galerii…66 fotek prakticky stejných ale nemůžeš se přestat kochat.
Je na světě teprve pár dní. Neskutečné.
Tak takhle bude vypadat prakticky celý den, má drahá…
Budeš se cítit jinak, zvláštně. Už nemáš v těle dítě. Je skutečně venku. Budeš si připadat vesele a smutně zároveň.
Čeká tě to brzy? Já ti řeknu narovinu, co tě čeká.
- Slzy, štěstí, smích a pláč
Bude to emoční horská dráha. A nemusí být velká…může to být jen malá houpačka. Ale zažije ji každá. I já, která jsem byla celé těhotenství bez nálad a výkyvů jsem ji zažila.
Například, budeš se na něj dívat a budeš žasnout, jak je dokonalé. Krásné, tvoje…voňavé. A najednou budeš plakat. Láska v tvém srdci roste a nejde to zastavit.
A pak si představíš, že tě jednou nebude potřebovat, že už nebude žít s tebou a odstěhuje se a budeš plakat znova. Ano, pár dní po narození tě bude mrzet, že jednou odejde.
Budeš si přát, aby to trvalo věčně.
Budeš plakat když bude ono plakat.
A pak se přisaje k prsu a usne…a tobě potečou slzy z toho, jak dokonale spinká a je úžasné.
Další chvílí bude plakat a nejde jej zastavit. Co se děje? Co dělám špatně? Pláčeš…jsi špatná máma. Nevíš, co je tvému drobečkovi? Neboj, je to v pořádku a přestane to. Slibuji.
- Mléko, voda, jídlo, krev.
Takhle asi nějak bude vypadat tvůj prvotní kolotoč. Díky kojení budeš potřebovat pořád pít. Budeš jako vyprahlá Sahara. Pořád něco pít.
A budeš ráda jíst…když to půjde, budeš jíst. A bude se ti chtít spát. Hodně.
Ale endorfiny tě někdy nenechají. A poteče ti z prsou mléko. Vítej ho. Je to dar. Ale je to taky otrava. Kojící trička, mokré trička, pořád to kape, teče. Sotva ses osprchovala.
A ono pořád spí…a ty už potřebuješ odsát prsa. A pořád dokola. A k tomu samozřejmě očistky. Pořád ty vložky. Jsou děsné, jako z dob totality. Síťované kalhotky jsou erotika sama o sobě, natož si do nich narvat tu vložku. Jednou ji máš prakticky na zádech, za chvíli tě lechtá na břiše. K vzteku.
Je to všechno otravné, je to někdy nepříjemné…ale jak říkám. Vítej to. Je to dar! Všechno to znamená jediné. Tvé tělo funguje tak, jak má.
- Návštěvy
Tady přestaň myslet na ostatní a mysli na sebe, své dítě a svého partnera. Začal chodit do práce, ty nevíš, kam dřív a je ti myšlenka hordy lidí u vás doma nepříjemná?
Řekni to!
Opravdu, máš výsostné právo říct, že teď to nechceš, že chceš klid, soustředit se jen na vás doma a potřebuješ pohodu. Až se zaběhne systém, ozveš se.
Jednoduché, prosté a věř mi, nikdo tě nebude lynčovat, každý to pochopí a kdo ne, nemá právo se k tobě cpát.
Pokud k sobě pozveš svou rodinu nejbližší přátelé, neboj se, říct si o pomoc. Řekni mámě, ať nenosí tuny oblečků a štěrkátek pro malé ale ať ti uvaří pořádný vývar.
Že potřebuješ koupit nový šampon, nebo že jsi nestihla uvařit partnerovi večeři.
Kamarádku popros ať se po cestě staví pro pleny nebo že máš chuť na banány. Uvidíš, že to rádi udělají a ocení, že nemusí přemýšlet, co přinést na návštěvu.
Věř mi, je to tak a je to opravdu takhle snadné. Tví milovaní ti chtějí pomoci a jsou rádi, když jim dáš možnost.
Nebylo nic lepšího, než když se naši kamarádi zastavili, dovezli oběd, poseděli, pokecali, a protože sami měli 4 měsíční poklad, věděli, jak je spánek důležitý a když usnul prcek, dali nám prostor a jeli domů.
Tví milovaní ti chtějí pomoci a ocení, když jim dáš tu možnost.
Tohle jsou přátelé, tohle je rodina a tohle je pomoc .
- Je v pořádku nebýt stále happy
Uvidíš, že přijdou černé chvilky. Nebudeš si připadat dost dobrá. Prsa tě budou bolet jako čert, nemluvě o bradavkách v ohni.
Někoho trápí hemeroidy, někdo má poranění po porodu. Necítí se dobře, hezky, komfortně. Je v pořádku, mít to takhle. Jen ti řeknu zase kouzelnou formulku.
ŘEKNI TO!
Řekni to partnerovi, ať ví proč ti není dobře a proč zrovna teď nechápeš jeho vtípky. Řekni to mámě, když bude volat a chtít přijet a tobě zrovna nebude do skoku a představa návštěvy se ti nezdá.
Řekni to… Neboj se, máš na to právo.
Nechej si poradit, nechej si pomoci, neznamená to, že to nezvládáš nebo jsi neschopná maminka.
Znamená to, že jsi po porodu, máš za sebou KUS POŘADNÉ PRÁCE a máš právo na odpočinek, rekonvalescenci a pohodu.
Buď k sobě laskavá. Tak jako ses opečovávala v těhotenství, zkus být k sobě stejně milostivá. Měj se ráda, za to, co jsi dokázala. Nebude se ti líbit tvoje splasklé břicho, nějaké ty strie na bocích nebo třeba jizva po císařském řezu.
Ale uvědom si, proč to tělo je takové, jaké právě je.
Dalo život. Pomohlo životu na svět.
A to je kouzlo, to je magie, to je dar.
Buď k sobě laskavá a trpělivá.
Dej si čas na to, aby si mohla v klidu plakat, být smutná i šťastná zároveň. Klidně si zanadávat, když nejsi vyspaná a nevíš co dělat. Buď trpělivá sama k sobě i k tomu uzlíčku. Protože ani se nenaděješ a budeš péct dort k prvním narozeninám…
Prosím, věř mi.
Jsem Vaší průvodkyní na cestě k pohodovému mateřství.
Každé nastávající I čerstvé mámě dopřeji všechny důležité informace uceleně a srozumitelně a budu Vaším pomocníkem při tvorbě domácí pohody.